70 let hudebního školství ve městě

Základní umělecká škola si v tomto roce připomíná 70. výročí působení v našem městě i okolí. Za těchto 70 let se několikrát změnil název školy, zřizovatel a do určité míry i zaměření.

Je nutno říci, že výuka hudby ve Frýdku-Místku, lépe řečeno ve Frýdku a Místku začala už mnohem dříve.

Ve středověku byla nositelem umění především církev. Ve frýdecko-místeckém regionu se mísily vlivy české, německé a polské. Již v I. polovině 16. století zde měli Čeští bratři školu, jejíž existence je doložena liturgickými knihami z let 1543 a 1563 ve frýdeckém farním kostele sv. Jana Křtitele. Později zde vznikla sbírka hudebních nástrojů. V jeho inventáři je zpráva kněze Tlametia z roku 1660 o jedenácti druzích nástrojů, nacházejících se na kůru. Dne 5. července 1673 byl kůr i s hudebninami nenávratně zničen požárem. Další požár kostela a celého města se datuje 12. dubna 1688. Z inventáře Václava Faldiny z roku 1719 se dozvídáme o instalaci velkých varhan a o instrumentáři. Díky tomuto dokumentu také víme, že v kostele sv. Jošta byl umístěn malý positiv a že farnost vlastnila portativ.
Z počátku 18. století se dochovalo ve frýdeckém kostele několik rukopisných notových partů. Mezi významné hudební kantory té doby patřil např. František Stuchlík a Karel Ender. Na přelomu 18. a 19. století nabyl na významu frýdecký chrámový kůr. Budovatelem byl frýdecký regenschori A. Preiss. Významnými regenschori byli J. I. Saur a F. Pospischil.
Místecký kůr kostela sv. Jana a Pavla nebyl zdaleka tak významný jako frýdecký kůr sv. Jana Křtitele.

Ve druhé polovině 19. století se do popředí dostává umělecká aktivita měšťanstva. Prvním frýdeckým občanským tělesem byl mužský pěvecký spolek Männer - Gesangverein Friedek, založený roku 1859.

Významnou úlohu hrál frýdecký poutní kostel Panny Marie. Na Mariánské poutě s tisící poutníky ze Slezska, Moravy a Uher vzpomínal také Leoš Janáček. Janáčkovi předkové žili ve Frýdku v období 1697-1784.

Druhá polovina 19. století je úzce spjata s Leošem Janáčkem a jeho žáky - např. Gustavem Homolou, Františkem Kolaříkem, Vítem Kmentem.

V Místku se na konci 19. století místní česká kultura soustředila v Národním domě. Janáčkův žák František Kolařík zde založil hudební školu. Po svém příchodu do Místku se stal sbormistrem pěveckého sdružení Občanská beseda a v roce 1903 zakladatelem a dirigentem pěveckého spolku Smetana.

Po první světové válce se výuce hudby věnovali především vojenští muzikanti, kteří vyučovali soukromě ve svých bytech.

Je zajímavé, že vznik hudební školy se datuje do nejtěžšího období našeho národa po Mnichovské konferenci a na počátku největší války 20. století. V té době byla do Frýdku a Místku přestěhována mimo jiných škol také hudební škola z Nového Bohumína, s níž přišel i profesor Gabriel Štefánek, který se stal prvním ředitelem. Ve městě již existoval hudebně-pěvecký spolek Smetana a Gabriel Štefánek se snažil představitele spolku přimět, aby hudební školu vzali pod svá křídla. To se mu podařilo - 21. února 1939. Hned následující den byl proveden zápis a vyučování začalo 1. března 1939 s dvaceti žáky.

Po dvou týdnech však došlo k okupaci celého našeho státu, což se ihned promítlo do osudu školy. Jedenáct žáků totiž bylo dětmi vojenských důstojníků, kteří po zrušení vojenských posádek většinou z města odešli. I s tím se však škola vypořádala a v novém školním roce 1939-1940 zahájila se 70 žáky. Během války se počet žáků mírně zvyšoval a na konci války měla škola 220 žáků a 7 učitelů. Dělila se do dvou oddělení: všeobecného a pedagogického.

Ve všeobecném oddělení se vyučovaly všechny smyčcové a dechové nástroje, sólový a sborový zpěv, hudební nauka, intonace, orchestrální a souborová hra.

Pedagogické oddělení mělo za úkol vyškolit ze svých absolventů po vykonání státní odborné zkoušky učitele hudby. V tomto oddělení se kromě hlavního předmětu (hra na nástroj) vyučovalo hudební nauce, harmonii, intonaci, hudebním a kulturním dějinám, hudebním formám, pedagogice, metodice, komorní hře a společenskému chování.

Až do roku 1949 školu zastřešoval spolek Smetana. V té době byl zřízen Městský hudební ústav a novým ředitelem se stal František Petruška. Škola měla 284 žáků a 13 učitelů.

Po zestátnění škol k 1. lednu 1951 se stal ředitelem školy Josef Novák a v roce 1955 převzala vedení Felixa Čaplová.

Všichni ředitelé od vzniku školy bojovali za existenci školy a především za vhodné prostory. V roce 1958 se stal ředitelem Jaroslav Vostradovský, který zajistil další učebny a obnovil výuku hry na dechové nástroje. Škola se rozrostla o žákovský orchestr a taneční oddělení, přebrané z Osvětové besedy.

Přelomovým rokem pro vývoj uměleckého školství byl rok 1961, kdy se součástí československého školství staly lidové školy umění. Na zasedání vlády 21. prosince 1960 byly schváleny zásady pro rozvoj těchto škol, které vznikly od školního roku 1961-1962 z hudebních a výtvarných škol.

V té době měla Lidová škola umění ve Frýdku-Místku 4 pobočky v okolních obcích (Dobrá, Hnojník, Janovice, Kozlovice). 760 žáků vyučovalo 30 učitelů.

1.října 1962 se stal ředitelem školy Ivan Doležel a protože škola trpěla stále nedostatkem prostor, byla ji nabídnuta budova Místecké spořitelny, kterou užíváme dodnes.

Škola měla již 4 obory a celkový počet žáků byl 807 (hudební obor 723, výtvarný 45, literárně-dramatický 11 taneční 28. V tu dobu škola navázala první mezinárodní spolupráci s hudební školou Bély Bartóka v maďarském Györu.

V roce 1970 byl jmenován nový ředitel školy Zdeněk Kmošťák a škola pracovala svým běžným tempem – veřejné a interní koncerty, přehlídky, soutěže, výstavy, taneční a dramatická představení atd. Školu vždy opouštěli mladí talentovaní umělci, z nich se řada uplatnila v české kultuře a mnozí z nich dodnes vyučují na naší škole popř. v jiných městech. Pořádaly se výměnné koncerty se školou v Györu a se školami v Polském Těšíně, Kremnici a Praze. Probíhala výměna výtvarných prací s uměleckou školou v Arménském Kafanu. Škola průběžně přibírala další místnosti naší historické budovy včetně tanečního sálu. 3. září 1984 začala výuka v budově výtvarného oboru na ulici Politických obětí, kterou jsme získali po zvláštní mateřské škole.

V roce 1986 byla novou ředitelkou jmenována Vlasta Derianová. Škola měla 850 žáků a 51 učitelů. Získali jsme přízemí hlavní budovy a od té doby již užíváme budovu celou. V tu dobu vznikla tradice výuky hry na cimbál a začaly vznikat cimbálové muziky.

V roce 1990 se lidové školy umění přetransformovaly v základní umělecké školy, čímž se upevnilo jejich postavení v našem školském systému.

V roce 1991 proběhl vůbec první konkurz na ředitele školy, nejúspěšnější byl Josef Vojvodík, který provedl školu těžkým obdobím vstupu do právní subjektivity, k čemuž došlo 1.ledna 1993.

3. ledna 1994 byl na základě konkurzu uveden do funkce ředitele Ladislav Muroň, který vede školu dosud. Byla dokončena největší rekonstrukce hlavní historické budovy včetně instalace varhan do koncertního sálu. Pokračovala podpora souborové a orchestrální hry. Vznikl dětský pěvecký sbor Písnička, cimbálové muziky Graj, Rozmarýn a Šidla a s příchodem jazzových muzikantů se vytvořilo podhoubí pro vznik tanečních a jazzových kapel (Šuba duba band, Junior quintet). Škola měla 1262 žáků a 60 učitelů. Každoročně probíhaly výchovné koncerty pro děti z mateřských a základních škol, od roku 1995 je škola pravidelně spolupořadatelem mezinárodního folklorního festivalu. V roce 1998 škola vydala první CD s nahrávkami školních souborů a sólistů pod názvem Děti*umění*škola. V následujících létech to byly další CD (Hudební menu 2002, Setkání múz 2007, cimbálová muzika Graj, jazzová kapela Junior quintet a kapela Šuba duba band).

V posledním období se součástí výchovně-vzdělávacího procesu stala spolupráce se dvěma zahraničními školami (Konin – Polsko a Mikkeli - Finsko).Desítky našich studentů se představily na koncertech v Polsku, Finsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Naopak ve Frýdku-Místku jsme měli možnost přivítat studenty ze zahraničních škol.

Hlavním úkolem základní umělecké školy je především vychovávat budoucí amatérské hudebníky, tanečníky, výtvarníky a dramatiky.

ZUŠ je však zároveň jediným zařízením soustavně připravujícím vybrané studenty pro další studium na konzervatořích a vysokých školách s uměleckým zaměřením. Je proto nepostradatelným základním článkem v posloupnosti ZUŠ - konzervatoře - vysoké umělecké školy.

ZUŠ Frýdek-Místek je centrem uměleckého školství ve městě a okolí a výrazně se podílí na osobnostním formování mladých lidí vzhledem k estetickému cítění.

Cílem výchovně-vzdělávací práce školy je vzbudit u žáků zájem o jednotlivé umělecké disciplíny a o kulturu vůbec. Učitelé rozvíjejí talent žáků a snaží se, aby dosáhli určitého stupně dokonalosti ve zvoleném oboru.
Údaje o škole


Základní umělecká škola Frýdek-Místek

Hlavní třída 11
738 01 Frýdek-Místek

tel. 558 431 375
(Místek)
tel. 558 63 00 71
(Frýdek)
tel.  595 172 172
(Výtvarný obor)

IČO: 00847071
IZO: 000847071
Bankovní spojení:
ČSOB 179695702/0300

Virtuální prohlídka


Napište řediteli

Chcete omluvit žáka z výuky? Máte dotaz, připomínku, stížnost, pochvalu?
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.