Základní umělecká škola Frýdek-Místek

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Listujeme kronikou - Milan Báchorek

Email Tisk PDF
bachorekMilan Báchorek je další osobnosti české hudby a českého školství, který v minulosti navštěvoval naši školu.

Narodil se 18.8. 1939 ve Staříči.

Po dvou a půlletém studiu hry na klavír v naší škole u Marie Klimíčkové byl přijat do klavírní třídy Milady Šlachtové na Vyšší hudebně pedagogické škole v Ostravě (1954–1960) a později skladby u Miroslava Klegy na ostravské konzervatoři (1963–1967). Od začátku 60. let vyučoval hudbě (1960–1967 na hudební škole, později Lidové škole umění ve Frenštátě pod Radhoštěm a pak na ostravské konzervatoři jako učitel hudebně teoretických předmětů a skladby; v letech 1992–2004 byl na této škole ředitelem a zasloužil se o vybudování nového kulturního areálu konzervatoře). Zároveň v letech 1974–1990 byl ve vedlejším pracovním poměru tajemníkem ostravské krajské pobočky SČSKU, pak dva a půl roku /1990–92/ předsedou Tvůrčího centra Ostrava a členem rady Asociace hudebních umělců a vědců.



Kromě této pedagogické a tvůrčí skladatelské činnosti Báchorek působil také jako sbormistr amatérských pěveckých sborů (Smíšený sbor Radhošť ve Frenštátě pod Radhoštěm /1965–1989/, Ženský pěvecký sbor Bohuslava Martinů Frýdek–Místek /1991–dosud/), psal kritiky do denního (Ostravský večerník, Nová svoboda) i odborného tisku (Hudební rozhledy, Opus musicum, Ostravský kulturní měsíčník), připravoval rozhlasové pořady.V době práce v ostravské svazové pobočce se stal jako člen mnoha výborů, porot, organizačních štábů apod.,. přední organizátorskou osobností tehdejšího Severomoravského kraje v oblasti hudebního života (předseda a organizátor Celostátní skladatelské soutěže pro mladé autory do třiceti let Generace, člen festivalových výborů Janáčkova hudebního Lašska, Janáčkova máje, Janáčkových Hukvald, Hudební současnosti TC Ostrava a dalších). Tehdy také absolvoval řadu krátkodobých zahraničních studijních pobytů, např. ve Varšavě, bývalém Leningradu, Moskvě, Ulan Batoru, Sofii, Bělehradu, Ärhusu apod.

Ve své rané kompoziční tvorbě vyšel Báchorek ze syntézy stylu “klasiků 20. století” a folklorních intonací svého rodného kraje. Další a dosud nejvýznamnější etapu jeho tvorby zahájila skladba Ritornello per orchestra (1969), v níž se Báchorek přihlásil k modernistické orientaci Nové hudby (nové výrazové prostředky). Jeho další skladby, z nichž největšího ohlasu získal cyklus tří vokálně symfonických skladeb z let 1973–87 (Lidice, Stereofonietta a Hukvaldská poéma - CD 1995) a violoncellový koncert (1991 cena ČHF), se vyznačují smyslem pro zvukovou barevnost, výraznou melodiku, tektonické vyvážení a lyricko-dramatický obsah. Vedle tvorby symfonické a komorní např. Tři scény pro hoboj a smyčce, Smyčcové rozmanitosti, Konfrontace pro housle, komorní smyčce a cembalo(mimo jiné CD stejného názvu), Hudba pro žesťové kvinteto, Šest capriccií pro sólový fagot, Epigramy pro sólový klarinet, jazzové Inspirace pro pět, Tři věty pro saxofon( klarinet)a klavír a další jsou v Báchorkově dosavadním díle nejvíce zastoupeny vokální cykly pro různé typy pěveckých sborů (dlouhodobá spolupráce s amatérskými sbory Radhošť a ŽPS Martinů z Frýdku-Místku, jimž byly určeny mnohé sborové kompozice na lidové texty, s Pěveckým sdružením moravských učitelů, pro které napsal mužské sbory /respektive cykly/ Klasy, Hradba, Pohled na domovinu/, a se Sborovým studiem Permoník v Karviné /cca 20 sborů a cyklů, mimo jiné CD 2002 „Permoník zpívá Milana Báchorka”, se skladbami Frenštátská vonička písní, Balada na slova lidové poezie, Omluvenky pro žáky poškoláky, Malá večerní hudba a Hukvaldská poéma/).
Dlouholetá autorská spolupráce Milana Báchorka s Kubínovým kvartetem, neúnavného propagátora české a regionální soudobé hudby, byla u zrodu myšlenky zatím posledního autorského CD, který dostal název Muzikantské zálety (2009). Základem projektu se staly Báchorkovy skladby v rozhlasových nahrávkách Kubínova kvarteta s regionálními umělci: Smyčcový kvartet „Ozvěny ticha“, Concerto fantasia pro cimbál a smyčcové kvarteto s cimbalistou Danielem Skálou, Muzikantské zálety pro flétnu, violu a violoncello s flétnistou Josefem Pukovcem a dvojsborová kantáta „Žofka“ s Moravským komorním sborem a sborovým studiem Permoník(dirigenti:. Eva Šeinerová a Lubomír Mátl, sólo soprán - Markéta Mátlová).

 

Základní umělecká škola Frýdek-Místek
Hlavní třída 11
738 01 Frýdek-Místek

tel/fax (Místek) 558 431 375
tel. (výtvarný obor) 595 172 172
tel. (Frýdek) 558 63 00 71
IČO: 00847071
IZO: 000847071
Bankovní spojení: ČSOB 179695702/0300

Zobraz na mapě

Napište řediteli

Chcete omluvit žáka z výuky? Máte dotaz, připomínku, stížnost, pochvalu?

Návštěvnost

TOPlist

Facebook


Virtuální prohlídka ZUŠ

360logozus

 

banner-werich

Náhodné obrázky